Blog - 26. 3. 2022

O konTextu

konText aneb Škoda každé příležitosti, která zůstane nevyužitá

Vždycky jsem toužila mít něco svého. Začalo to blogem, potom jsem napsala knihu a nyní je tu další velký projekt. Vizi konTextu jsem měla v hlavě už nějaký ten pátek a nyní konečně přišel čas jít ven s novým obsahem. Jak konText vznikl a o co půjde?

Jak to všechno začalo

Moje láska ke psaní sahá až do školních lavic. Kromě rádoby originálních slohovek jsem taky během vyučování velice ráda posílala psaníčka svým spolužákům. Za to jsem pak pravidelně dostávala poznámky. A vzhledem k tomu, že jsem nikdy nedbala na rady starších a moudřejších lidí, dopracovala jsem to až ke dvojce z chování. Dneska bych to zhodnotila jako mizerný e-mailing s minimálním konverzním poměrem. O pár let (a mnoho nevalných zkušeností) později jsem si začala pohrávat s myšlenkou, že bych mohla začít psát. Nutno podotknout, že jsem vůbec nevěděla, co to vlastně obnáší. V hlavě jsem si pohrávala s představou tvídového saka, krabičky červených Peter, kvalitního vína a psacího stroje. Nemluvě o brilantních nápadech, které by mi vysloužily Pulitzera a zfilmování mého vlastního života s Jennifer Lawrence v hlavní roli.

Od blogu ke knize

Nápad na založení blogu vznikl někdy v roce 2015. Blogy určitě existovaly i dávno před tím, nicméně někdy v tomhle čase jsem si jich začala všímat. Byly zkrátka všude. Na internetu, na Instagramu, na Facebooku. Z obyčejných holek se stávaly bloggerky, z bloggerek vloggerky a z vloggerek celebrity. Na začátku jsem rozhodně zdaleka takový ambice, chtěla jsem prostě jenom psát. A tak jsem to zkusila taky. První týdny jsem řešila, co je to doména a jak by se měla jmenovat. Plácala jsem se ve WordPressu, nastavovala všemožný technický „fíčury“, až nastala ona památná chvíle. Usedla jsem za psací stroj a mohla jsem začít psát svůj první článek. Ne, žádný wow moment, kdy v pozadí hraje dramatická hudba, zatímco mladá žena zuřivě píše na počítači, se nekonal. Vůbec jsem netušila, o čem chci psát. Tak mě nenapadlo nic lepšího než psát o vlastním životě. O vztazích, randíčkách z Tinderu, rozchodech, fuckupech a sem tam jsem k tomu (po vzoru ostatních blogerín) přihodila nějakou tu fotku dortíku. Přibližně po dvou letech tvorby na blogu přišla touha napsat vlastní knihu. Od té doby jsem si tu ideu hýčkala až do roku 2020, kdy se mi knihu úspěšně podařilo napsat a vydat. Zjistila jsem, že psaní zdaleka není takové, jak si spousta lidí myslí. Kreativita je asi tak 10 % práce, zbytek je tvrdá dřina, odříkání, škrtání a dohadování s editorem.

Copywriting

Po dokončení knihy nabrala moje cesta ke psaní celkem rychlý spád. A nejlepší na tom bylo, že žádný z následujících kroků jsem neudělala tak docela vědomě. První zlom nastal ve chvíli, kdy jsem nastoupila do marketingové agentury. Sice jsem tam byla holka pro všechno, ale rychle jsem zjistila, že ty články na internetu nepíšou jenom redaktoři. Objevila jsem existenci copywriterů. Učarovaly mi jejich schopností psát všelijak a o všem. A tak jsem se do toho taky vrhla. Psala jsem o zdobení vánočního stromku, kotlíkových dotacích nebo třeba o tom, jaký je rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky. Po pár týdnech jsem zjistila, že copywriting zdaleka není jenom o rešerších a psaní. Ale že existuje „black box“ s názvem SEO, díky kterému vznikají content gab analýzy, obsahové strategie a publikační plány. Můžu tak například aspirovat na featured snippet nebo třeba zjistit přesnou cestu čtenáře na blogu až k poslednímu písmenku. Stal se ze mě pisálek, markeťák a tak trochu i detektiv.

Kontext ke konTextu

Když jsem s copywritingem začínala, narazila jsem na jeden nešvar. A sice ten, že pokud chcete o tomhle oboru něco zjistit, musíte si zaplatit drahý kurz, koupit si stohy knih nebo čekat na to, až vám první klient dá šanci. Měla jsem to štěstí, že jsem svoje pisatelské začátky strávila v agentuře. Mohla jsem se na prvních textech vyřádit, udělat bezpočet kolosálních chyb a celkově se vypsat. Jenže každý takové štěstí nemá, a proto jsem se rozhodla jít proti trendu syslení znalostí a začít sdílet všechno, co vím. Takhle vznikl konText, který je částečně portfoliem, částečně blogem a především hřištěm, na kterém si budu zkoušet všechny věci, které mě v oblasti marketingu zajímají. Například psaní odborných článků, sdílení dosavadního know-how nebo problematiky zakládání vlastního podnikání. Chci vám zkrátka ukázat, že když můžu svůj vlastní příběh psát já, není důvod, abyste s tím nezačali taky. Nezáleží na tom, jakou příležitost máte zrovna na stole nebo do které řeky máte strach vstoupit. Zde na blogu budeme společně brouzdat vodami marketingu, seberozvoje i profesních zkušeností. A proč zrovna konText? Protože text bez kontextu je jen řada písmenek.